Svaté schody
Papežská svatyně Svatých schodů je jednou z nejznámějších svatyní římskokatolické církve. Nachází se v blízkosti Lateránské baziliky svatého Jana a je v ní umístěna kaple Sancta Sanctorum, která je uznávána jako první soukromá papežská kaple.
Svatostánek dostal své jméno podle 28 mramorových Svatých schodů.
Podle starokřesťanské tradice nechala svatá Helena (†335), matka císaře Konstantina, schody převézt z paláce Piláta Pontského v Jeruzalémě do Říma. Předpokládá se, že Ježíš po těchto schodech několikrát vystoupil v den, kdy byl odsouzen k smrti, a proto jsou známé jako "Scala Pilati" nebo "Scala Sancta" (Svaté schody nebo Pilátovy schody). První písemná svědectví o této proslulé památce umučení se nacházejí v pasáži z Liber Pontificalis z doby Sergia II (844-847) a v papežské bule vydané papežem Pascalem II (1099-1119). Je také známo, že schody byly původně umístěny v komplexu Lateránských paláců (Patriarchium), starobylém sídle papežství. Pod dohledem Sixta V. v roce 1589 byly schody umístěny před Sancta Sanctorum, čímž vzniklo jádro svatyně, které můžeme vidět dnes. Svatyni obnovil Pius IX (1846-78) a 24. února 1853 byl postaven přilehlý klášter, který byl svěřen otcům pasionistům.
Papež Pius IX. vystoupil na schody mnohokrát během svého života, až do předvečera dobytí Říma a svého dobrovolného odchodu do ústraní ve Vatikánu v roce 1870. Svatyně jako součást Svatého stolce má podle Lateránské smlouvy mezi Mussolinim a římskokatolickou církví z roku 1929 všechna práva exteritoriality.
Na obrázku jsou schody paralelní s originálními, které byly momentáně kvůli restaurování uzavřeny.
21. 9. 2018

---

41.88714N, 12.50662E