Řím 2018
To index page Previous page Next page
DSCF1424
Svatopeterské náměstí, obelisk

18. 9. 2018

P. Ondřej Veselák, Cesta po Italii, 1875
V prostřed náměstí vzhůru vypíná se onen pověstný „sloup", o němž prostý lid všude si vypravuje, že o pravém poledni nemá žádného stínu. Chtěl jsem se o pravdivosti tvrzení mého nebožtíka dědečka, jemuž to staří vojáci, Řím navštivivší, vypravovali, sám přesvědčiti, zúmyslně jsem tedy za jasného dne celé jedno poledne ztrávil u tohoto sloupu; avšak přesvědčil jsem se, že sloup ten tak dobře má svůj stín, jako jej mají jiné předměty. Ostatně ale na celé pověsti může býti předce něco pravdy; neboť Řím polohou svojí značně již blíží se k rovníku země, kamž uprostřed léta kolmě padají paprsky sluneční, čímž buď malý neb dokonce ani žádný stín u předmětů tvořiti se nemůže. Že ale „sloup Římský" tohoto privilegia rovníkového sotva na dlouho požívá, dosvědčuje ta okolnost, že před ním na zemi naznačeny jsou čáry z porphyru, jichž dotýká se stín sloupu v tu dobu, když v Římě, Cařihradě atd. mají pravé poledne. Zkrátka: pověstný sloup ten slouží za „gnomon" (rafiji) slunečných hodin.
Vzdělaný čtenář uhodl zajisté již, že mluvě tuto o „sloupu", míním vlastně starožitný „obelisk", jenž s jinými soudruhy svými opustiti musel Egypt, svou původní vlast, a dalekou nastoupiti cestu přes moře, aby byl ozdobou majestátného Říma. Původně stál obelisk tento v cirku (divadla) Neronově, na jehož místě stojí nyní chrám sv. Petrský, odkud jej dal roku 1576. dopraviti papež Sixtus V. na jeho nynější stanoviště. Přenešení toto muselo zajisté státi nesmírné opatrnosti a velkého namáhání; neboť obelisk ten má délku na 80 stop a udělán jest toliko z jednoho kusu červené žuly egyptské. Vypravuje se, že zakázal papež pod ztrátou hrdla jen jediného slova pronésti při obtížném přenášení a postavení sloupu toho. Když právě dělníci obelisk ten silnými provazy do povětří zdvihali, aby jej umístili na patřičný podstavec, tu náhle provazy se proti všemu očekávání tak natáhly, že všecka práce měla býti zmařena. V tomto nebezpečenství náhlé ozve se z davu přítomného lidu silnéj volání: „Acqua alle corde — vodu na provazy!" Zraky všech obrátily se na jistého muže, jmenem Bresca, kterýž se proti přísnému zákazu odvážil volati, a měli jej všickni za ztraceného. Když pak ale na radu jeho provazy vodou byly silně zmočeny a dílo tím šťastně dokončeno, — nejen že papež daroval zkušenému námořníku Brescovi život, ale dovolil mu žádati za jakoukoliv milost. Ten pak prosil prý toliko, aby směl on a rodina jeho každoročně dodávati do chrámu sv. Petrského palmy k svěcení na květnou neděli. Posud prý se palmy ty pro svěcení berou ze S. Remo, rodiště to statečného Brescy.
Stoje před starožitným obeliskem, s úctou pohlížel jsem na něj jako žák na zkušeného učitele. A v skutku ! na tvrdém tomto kameni zřetelným písmem vyryty jsou, ač jen stručně, dějiny veškeré vzdělanosti světové. Ty nečitelné hieroglify (egyptské písmo) po celé výši monolythu svědčí o kolébce veškeré vzdělanosti, kteráž z Egypta přes Řecko dostala se do Itálie. Augustus a Tiberius, jimž ke cti postaven v Římě ten Egyptský sloup, jakž posud čitelný nápis na obelisku dosvědčuje, representanty jsou vzdělanosti starořímské, a konečně jako vítěz nad egyptskou a i římskou vzdělaností stojí tu křesťanství, jehož hlavní symbol, kříž (s částkou pravého kříže Krist.), vznáší se ve výši na temenu, a dole na podstavci čisti lze biblický nápis; „Vicit leo de tribu Iuda — Zvítězil lev z pokolení Iudova." Opodál obelisku stojí dvě fontány v právo a vlevo, kteréž jako hlava silný proud vody metají do značné výše, načež voda v tisíceré krůpěje se rozstřikujíc, odráží v duhových barvách sluneční paprsky, což celému náměstí dodává zvláštního půvabu.

Cesta do Říma
od 18. 9. 2018 do 22 . 9. 2018
1. den vlakem z Prahy do Vídně
letadlem z Vídně do Říma
Ubytovani ve Vatikanu (v casti Rima, ktera se jmenuje Vatikan, ne primo ve statu Vatikan
2. den - Vatikanska muzea
3. den papezska audience
4. den Svatopetrska bazilika
5. den odlet (22. 9. 2018) do Vidne a pak vlakem do Prahy.